5 věcí, které Nolan změnil oproti Homérově Odysseii

Hele, mně se ta Nolanova Odyssea líbila. Místo klasického dobrodružného eposu natočil spíš psychologické drama o návratu domů a odpovědnosti za vlastní činy. Recenzí teď určitě najdete všude dost, takže místo dalšího hodnocení přidávám pět nejzajímavějších rozdílů oproti Homérově původnímu dílu. (Ale bacha, pokud jste film ještě neviděli, můžete v tom najít drobné spoilery.)

1. Odysseus si za svůj největší problém může sám

Ve filmu je Odysseus se svými muži nucen oslepit kyklopa Polyféma, aby unikli z jeho jeskyně, a ten je za to prokleje. V Homérově díle ale kyklop vůbec netuší, kdo Odysseus je. Hrdina se mu totiž představí jako "Nikdo".

Když se pak Řekům podaří uniknout z jeskyně přivázaní na břichách beranů (ve filmu využijí slámu), Odysseus už z bezpečné vzdálenosti neodolá, začne se Polyfémovi posmívat a hrdě mu prozradí své pravé jméno. Teprve tehdy kyklop požádá svého otce Poseidona, aby Odyssea potrestal kletbou. Celé jeho desetileté bloudění je tak v Homérově podání vlastně důsledkem jediné chvíle naduté pýchy.

2. Největším protivníkem už nejsou bohové, ale vlastní svědomí

V Homérově eposu je Odysseův osud doslova v rukou bohů. Athéna mu opakovaně pomáhá, radí mu, mění jeho podobu a chrání ho. Naopak Poseidon dělá všechno pro to, aby se na Ithaku nikdy nevrátil.

Nolan většinu těchto nadpřirozených zásahů upozaďuje. Bohové zde působí spíše jako vzdálená symbolická síla než jako aktivní postavy. Místo božích zásahů sledujeme člověka, kterého pronásledují vzpomínky na válku, pocit viny a důsledky vlastních rozhodnutí.

3. V podsvětí se místo Achillea dostává do popředí Sinon

Jednou z nejpůsobivějších scén Homérovy Odysseie je návštěva podsvětí. Odysseus zde potká mimo jiné Achillea, který pronese slavnou větu, že by raději sloužil jako obyčejný člověk na zemi, než vládl všem mrtvým.

Film ale větší prostor dává Sinonovi – muži, který lstí přesvědčil Trójany, aby vtáhli do města dřevěného koně. Jenže ten se v Homérově Odysseii vůbec nevyskytuje. Jeho příběh pochází až z Vergiliovy Aeneidy.

4. Penelopé není jen věrná manželka, ale jedna z nejchytřejších postav celého eposu

Ve filmu Penelopé Odyssea pozná prakticky ihned po porážce nápadníků. V Homérově verzi mu ale vůbec neskočí kolem krku.

Naopak nařídí služebným, aby přenesly jejich manželskou postel. Odysseus se okamžitě rozčílí, protože ví, že to není možné – postel totiž kdysi vlastnoručně postavil kolem živého olivovníku, který tvoří její součást. Tento detail mohli znát jen oni dva.

Právě tím Penelopé definitivně ověří, že před ní skutečně stojí její muž.

5. Homérův Odysseus je mnohem drsnější hrdina

Nolan z něj dělá zlomeného veterána, který přemýšlí nad tím, co válka napáchala. Homérův Odysseus je ale mnohem drsnější.

Po návratu na Ithaku nechá bez milosti povraždit nejen všechny nápadníky, ale i služebné, které považuje za zrádkyně. Stejně tak jeho činy během války nejsou líčeny jako morální dilemata, ale jako důkaz jeho důvtipu a schopnosti zvítězit.

Homérův Odysseus je především antický hrdina. Chytrost, vítězství a obnovení vlastní moci jsou u něj důležitější než sebereflexe a výčitky svědomí, které do popředí staví Nolan.

A ještě pár slov ke castingu...

Ten vyvolal asi největší diskuse ještě před premiérou. Přiznám se, že jsem zpočátku moc nevěřil Mattu Damonovi v hlavní roli, ale nakonec mě příjemně překvapil. Dobře nakonec fungoval i "Spider-man" (Tom Holland). Robert Pattinson má dobrý ksicht na křiváka, takže ten byl super.

Naopak u Heleny jsem si pořád říkal, že rozhodně mohla zůstat blondýnkou, jak ji známe z antických pramenů. A ani Zendaya mě jako Athéna úplně nepřesvědčila. O 155 cm vysokém Sinonovi a biologickém pohlaví jeho představitelky radši nemluvě.

Na druhou stranu všechny vzhledově kontroverzně pojaté postavy dostaly poměrně málo prostoru, takže ve výsledku film neudělaly ani lepší, ani horší. Věrnější adaptace původních postav by možná některé diváky potěšila, ale kvalitě samotného filmu by pravděpodobně mnoho nepřidala. Nolan tak podle mě v rámci současných hollywoodských trendů zvolil řešení, o kterém se dá říct, že se vlk nažral a koza zůstala celá.

Celkově bych Odysseu ohodnotil 81 %. Nečekejte věrnou adaptaci Homéra. Pokud ale přijmete, že Nolan vypráví vlastní interpretaci Odyssea jako příběh o vině, traumatu a návratu domů, dostanete podle mě velmi povedený film.