Jestli mě něco ve škole opravdu bavilo, bylo to psaní slohových prací. Obzvlášť úvah. Jsem jednoduše lehkým grafomanem, který vždy výrazně překročil požadovaný rozsah a při otáčení stránek záměrně šustil, aby ostatním ukázal, že už je napřed. Ano, jsem docela soutěživý. Rozhodně ale nejsem typ člověka, kterého si okamžitě všimnete, když vejde do místnosti. Spíš introvert, který rád stojí stranou, pozoruje a čerpá inspiraci pro další tvorbu.
Baví mě analyzovat věci z různých úhlů a hledat to, co se odehrává pod povrchem. Proč lidé jednají tak, jak jednají? Jak funguje lidská psychika, co nás formuje a nakolik můžeme ovlivnit, kým se staneme?
Velký vliv na mě mělo karate, se kterým jsem začal v devíti letech. Bojová umění pro mě nebyla jen cestou k lepší fyzické kondici, ale také způsobem, jak pracovat s vlastní hlavou, disciplínou a sebevědomím. Postupně mě začalo zajímat, co všechno se dá na člověku změnit a co k tomu skutečně funguje.
Velkou výzvou se nakonec stala i moje profesní dráha. Jako introvert jsem se vydal do světa salesu, kde je odmítnutí běžnou součástí dne a práce na sobě není jen položkou na seznamu novoročních předsevzetí. Obchod mě naučil vystupovat z komfortní zóny, komunikovat s lidmi a neustále se zlepšovat. Zároveň mi poskytl spoustu materiálu k pozorování lidského chování.
Baví mě hledat souvislosti, zpochybňovat zažité představy a zjišťovat, co skutečně funguje. Ideálně bez ohraných motivačních citátů a obrázků vlků nebo lvů.
Dnes se živím obchodem, ale tvorba zůstala mojí velkou vášní. Kromě psaní jsem postupně přidal i další formy obsahu, třeba krátká a úderná videa na sociální sítě.
Píšu a tvořím o psychologii, vztazích, disciplíně, sportu, knihách, technologiích i každodenních situacích, které mě přimějí zastavit se a přemýšlet. Někdy jde o osobní zkušenost, jindy o názor, který si chci pořádně rozebrat. Občas o něco, co mě nadchne. Jindy o něco, co mě štve natolik, že mám potřebu se k tomu vyjádřit.
Nepíšu z pozice neomylné autority a nechci budovat image člověka, který má na všechno odpověď. Zajímají mě otázky, na které sám hledám odpovědi, slepé uličky i chvíle, kdy se ukáže, že dokonale promyšlená teorie v praxi vůbec nefunguje.
Někdo má deník v šuplíku. Já mám web.