Jestli mě něco ve škole opravdu bavilo, bylo to psaní slohových prací. Obzvlášť úvah. Jsem jednoduše lehkým grafomanem, který vždy výrazně překročil požadovaný rozsah a při otáčení stránek záměrně šustil, aby ostatním ukázal, že už je napřed. Ano, jsem docela soutěživý. Rozhodně ale nejsem typ člověka, kterého si okamžitě všimnete, když vejde do místnosti. Spíš introvert, který rád stojí stranou, pozoruje a čerpá inspiraci.
Karate, se kterým jsem začal v devíti letech, mě ovlivnilo víc, než jsem si tehdy dokázal představit. Bojová umění pro mě nebyla jen cestou k lepší fyzické kondici, ale také způsobem, jak pracovat s vlastní hlavou, disciplínou a sebevědomím. Postupně mě začalo zajímat, co všechno se dá na člověku změnit a především jak.
Velkou výzvou se nakonec stala i moje profesní dráha. Jako introvert jsem se vydal do světa salesu, kde je odmítnutí běžnou součástí dne a stagnace se nevyplácí. Obchod mě naučil vystupovat z komfortní zóny, komunikovat s lidmi a neustále se zlepšovat. Zároveň mi poskytl spoustu materiálu k pozorování lidského chování. Dnes se obchodem živím, ale tvorba zůstala mojí velkou vášní.
Mimo pracovní dobu mě nejčastěji potkáte s knihou v ruce, v poklusu, při silovém tréninku ve fitku nebo na grapplingu, kde mi při sparingu lámou ruku i ego. Když zrovna netestuji limity svého těla a mysli, bývám zase ponořený do psaní a tvorby. Kromě článků postupně přibývají i další formáty, třeba krátká a úderná videa na sociální sítě.
Baví mě hledat souvislosti, zpochybňovat zažité představy a zjišťovat, co skutečně funguje. Ideálně bez ohraných motivačních citátů a obrázků vlků nebo lvů. Píšu a tvořím o psychologii, vztazích, disciplíně, sportu, knihách, technologiích i každodenních situacích, které mě přimějí zastavit se a přemýšlet.
Někdo má deník v šuplíku. Já mám web.